Michal Škapa

(cze)

Michal Škapa

Michal Škapa patří k expresivnější vlně českých writerů s velkým množstvím realizací. Věnuje se nespočetnému množství grafických činností časopisem Free Magazine a Upstream počínaje, přes vizuály festivalů, knih, obalů CD hudebních skupin, design plakátů a pozvánek na kulturní akce až po tvorbu vlastních fontů. V poslední době vytvořil sérii sítotiskových grafických listů. Pestrou imaginaci přenáší také do děl, které vytváří technikou malby akrylem v kombinaci s airbrushí. Ve spolupráci s The Chemistry Gallery uspořádal v roce 2011 samostatnou výstavu v prostoru Trafačka a společně s Janem Kalábem a Pastou Onerem realizuje výstavní koncept The Chemistry Gallery „Can You Dig It?“, který galerie prezentuje v zahraničních institucích (Pražský dům, Brusel, a další).

Michal Škapa na cestě od mnoha forem graffiti, přes grafický primitivismus latinskoamerických pixaçao a pop-artovou ironii, dospěl až k abstraktním plátnům. Stvořil postavičku Mr. Spreje, jakési zosobnění a zároveň zesměšnění revolty spjaté s graffiti. Jemně škodolibý Sprej se se svými nespočetnými kolegy pouští do předem prohraných bitev, nasazuje si zločinecké masky a podobně jako roztékající se „smajlíci“ zaniká i on na civilizačním smetišti. Ironický podtext na první pohled vlídných a vlastně známých obrazů (Škapa pracuje s chronicky známými reklamními motivy, jako je např. smajlík) s postupující abstrakcí získává na vážnosti. Pichlavá sdělení se stávají důraznými, když se ocitáme Na konci světa, v obklopení tisíců doslova „vyplivaných“ sprejů. Sprej a jeho nesmyslná činnost, ať kreativní (popsané zdi), nebo revolučně-hrdinská (sprejové bitvy, v nichž nevíme, kdo je vlastně hrdinou), může být odkazem k marnosti některých lidských snah, v přeneseném smyslu k marnosti vůbec. Toto existenciální téma, přítomné vlastně ve všech Škapových obrazech a grafikách, rozvinul zejména v objektu INVISIBLE FUTURE FOREVER!, který vytvořil pro Expo 2010 v Šanghaji (k vidění byl později i v DOXu v rámci ozvěn Expo 2010). Tato dosud největší z autorových realizací, objekt s názvem TRON (jedna ze Škapových identit), je simulace velkoměsta, blikající změť domů, skla, betonu, pohybu a hluku a zároveň ztvárnění určité důstojnosti a ladnosti zběsilých megapolí. Nelze si nevzpomenout na replikanty, Neuromancera, Gilliamův Brazil či kultovní Style Wars. Krása spatřovaná v nekonečné marnosti, nebo spíše schopnost vnímat ji tam, kde pro ni není místo. Nula nula nic?

Velkoměstské hemžení můžeme zaznamenat i v ostatních pracích, desítkami plechovek počínaje (127 plechovek atd.), přes „antihrdiny“(A­vengeři, Super Mario, atd.) až k abstraktním motivům (Versus, Velká stěna, Temná hmota, atd.). Vrstvení obsahů a forem a následné rozkrývání vrstev má svůj specifický rytmus. Realistické (ironické či parodické) se doslova slévá v abstraktní (vážné a temné). Zatím nejabstraktnější jsou tzv. Stěny a obraz Temná hmota, z něhož ční kvádr zaražený v hutném magmatu. Vyvrcholením dosud nenápadné skepse je pak Konec světa. Mytický Leviatan zde povstává z temné hmoty.

O Škapově dosavadní tvorbě by se dalo uvažovat z již naznačeného „evolučního“ hlediska. Jejím vrcholem by mohla být abstrakce, k níž autor aktuálně dospěl. Nulovým, počátečním bodem pak fenomén podpisu v tisících modifikací. Škapova díla však vznikají spontánně, v návaznosti na nové podněty dané přirozeně zvídavému pozorovateli, nelze je proto uměle těsnat do evolučního stromu. A to přesto, že „abstraktní období“ mistra parodie právě začíná.

Michal Škapa
Michal Škapa

Michal Škapa

(16.05.1978)

*1978