This is the Chemistry of what you feel 

Výstava Next Targets

12. 03. 2009

Jak se vlastně cítíte? Cítíte se jako příští terč někoho či něčeho? Cítíte bezradnost, jako byste měl židli v zádech? Nebo snad cítíte, že věci ztratily řád a všechno lítá? Kočky i vázy a voda protéká umyvadlem? Nebo cítíte, že jste strnulí jako socha fontány v Petrohradu? Nebo to není strnulost, ale radost a nadšení, když se podíváte zblízka? Anebo se cítíte být přistiženi? I v situaci, kdy se vlastně vůbec nic neděje? Cítíte se vlkem v šatu člověka nebo spíš člověkem s duší vlka? Krotitelem medvědů či rysů? Anebo cítíte jen klid a vyrovnanost, jako když sedíte s hrncem a kočkou a nikomu se nikam nechce? Anebo se cítíte jako krajina za Prahou, kterou občas proletí pár ptáků? Klidní a monumentální. Jak se vlastně cítíte?

Cílem výstavního cyklu Next Targets (Příští terče) realizovaný galerií The Chemistry v Praze je objevovat nové nastupující talenty, kteří by měli být v blízké budoucnosti těmi příštími terči pro milovníky umění, sběratele umění, klienty galerií. Výstavy tohoto výstavního cyklu budou koncipovány tak, že budou prezentovat vždy dva mladé autory, jejichž dílo vykazuje společné rysy a komunikační linky – díla obou autorů by se tak měla vzájemně podporovat a doplňovat, jejich současná prezentace by měla dát vyniknout jejich společným rysům i vzájemným odlišnostem a být dalším odrazovým můstkem umělecké kariéry obou zúčastněných autorů.

Rozhovor s Václavem Misařem u příležitosti výstavy Next Targets:

Vašku, jak bys popsal svoji dosavadní tvorbu pro ty, kteří se s tvými obrazy ještě neměli možnost seznámit?

Stále malbu studuji a tak se dá říct těžko něco obecnějšího, vlastně to pořád měním. Když mám pocit, že už se začínám opakovat, tak začnu zase znova něco jiného. Ale zajímá mě hlavně realita, pravda a zároveň malba samotná (tvorba prostoru, kompozice a volba zástupných barev pro realitu či pocity na 2D ploše). Tak to jsem to hodně zobecnil.

Jak bys popsal své obrazy, které jsou součástí výstavy Next Targets? Kdy a za jakých okolností vznikaly?

Jsou to trošku starší věci. V těch portrétech v místnostech jsem se pokoušel nějak zezábavnit všední realitu, žití v normálním bytě s věcmi, okolo kterých člověk denně chodí, dát jim nějaký význam, upozornit na jejich existenci (nebo mojí). Vidím židli, kopnu do ní, ona padá, to je situace, která už se dá pojmenovat, malovat, má nějakou šťávu. Něco se děje, i když je to pořád na stejných dvanácti metrech čtverečních. Někoho přistihnout polonahého, je taky určitým zážitkem, třeba ho viděla jeho máma, je mu to líto, buší mu srdce, prostě zážitek – ať už v jakémkoliv smyslu – pro oba. I když se přece vůbec nic neděje. Celý je to takový trapný vlastně. Stejně tak se nic neděje na obraze s kočkou. Chtěl jsem udělat jakýsi stoický klid. Mělo by v něm ale přesto být nějaké pnutí, kočce se zrovna nikam nechce jít, je náhodou součástí kompozice, mně moc taky ne a hrnec nemůže, taková trvalá momentka, neděje se lautr vůbec nic, ale člověk je z toho nervózní. Tohle jsem chtěl nějak pojmenovat, zmonumentalizovat. Zároveň jsem tam začínal více uplatňovat barevné skvrny a utíkat od zobrazivé malby.

Na čem pracuješ nyní? Jakým směrem se nyní tvá tvorba ubírá?

Postupně mi začalo víc záležet na tom, jak je obraz namalovaný. Hledal jsem přednosti malby. Tak se ty situace nějak začaly rozpouštět v barvách a kompozicích a teď dělám vlastně abstraktní kompozice, což je mnohem náročnější, ale svým způsobem i zábavnější.

Cílem výstavního cyklu Next Targets je objevovat nové nastupující talenty, kteří by měli být v blízké budoucnosti těmi příštími terči pro milovníky umění, sběratele umění, klienty galerií. Co říkáš této snaze a cítíš se být v tomto smyslu tím příštím terčem?

Mně se to líbí samozřejmě, když se o nás někdo stará.

Na výstavě bude tvé dílo prezentováno spolu s díly Tomáše Absolona. Jak se ti líbí Tomášova tvorba a Tomášova díla, která jsou na výstavě prezentována? Jaké vidíš hlavní společné rysy a vzájemné odlišnosti ve vašich dílech?

S Tomášem nás asi spojuje hlavně podobnost těch obrazů, co se týče formy. Malujeme věcně, i když realitu zjednodušujeme do větších ploch s barevnou nadsázkou, ale pořád je to vlastně ještě popisná malba se světlem a stínem, u Tomáše asi volnější, Tomáš je bezstarostnější.

The Chemistry Gallery se snaží díla začínajících umělců prezentovat tak, aby je zájemci o současné umění brali i jako potenciální zajímavou investici. Vyplatí se podle tvého názoru investice do současného umění?

Nevím přesně, jak myslíš to vyplatí. Pokud si někdo koupí obraz, tak asi proto, že mu přijde dobrý, tak asi musí vědět sám, jestli se mu to vyplatí. Pokud se očekává nějaké další finanční zhodnocení obrazu, myslím, že tak 10-15 procent, z toho, co se prodá od dosud studujících malířů, se za pár let finančně vyplatí, ale radši nechci takhle uvažovat, to s uměním vůbec nesouvisí. Nejlepší malíři jsou často úplně na okraji zájmu.

Jaké jsou tvé umělecké cíle?

Hledat pravdu

Rozhovor s Tomášem Absolonem u příležitosti výstavy Next Targets:

Tomáši, mohl by jsi krátce shrnout své dosavadní umělecké působení?

Na střední UMPRUM v Uherském Hradišti jsme s kamarády založili „výtvarnou skupinu“, pár výstavami, co jsme udělali, jsme chtěli rozhoupat nudu ve městě a poprvé si vyzkoušet konfrontaci s publikem. V Praze studuji druhým rokem a postupně zintenzivňuji práci sám na sobě, mám za sebou jen pár společných výstav, ale to mám napsané v životopise.

Jak bys popsal své obrazy, které jsou součástí výstavy Next Targets? Kdy a za jakých okolností vznikaly?

Na výstavě mám tři obrazy se zvířecím motivem, které jsem dělal v prváku. Tyto tři práce jsou jedny ze zdařilejších kusů z cyklu fenomén vlka objevujícího se v případě mých obrazů v přírodě, nebo na lidském těle. Díky této výstavě jsem dostal ideální možnost navázat na obrazy z prváku (postava+krajina) a doplnit je dvěma novými většími obrazy.

Na čem pracuješ nyní? Jakým směrem se nyní tvá tvorba ubírá?

Na různých námětech nebo cyklech zkoumám malířské možnosti a své schopnosti. Baví mně barva a plátno a jak tato technika může ovlivnit samotný obsah obrazu. Poslední dobou mám rozpracovaných pár krajin, inspiruji se realitou, fotkou, nebo filmovým záběrem, když kamera zapomene na děj. Maluji to, co mě zaujme vizuálně, obrazem příliš nevyprávím příběhy. Zajímá mě spíš estetika mého okolí, života.

Cílem výstavního cyklu Next Targets je objevovat nové nastupující talenty, kteří by měli být v blízké budoucnosti těmi příštími terči pro milovníky umění, sběratele umění, klienty galerií. Co říkáš této snaze a jsi ochoten být v tomto smyslu tím příštím terčem?

Každá snaha o prezentaci mladého umění je prospěšná a určitě svěží pro diváka či sběratele umění. Samozřejmě mně potěší zájem člověka, který má v povědomí situaci současného umění.

Na výstavě bude tvé dílo prezentováno spolu s díly Václava Misaře. Co říkáš možnosti společné výstavy a jak se ti líbí Vaškova tvorba a díla, která jsou na výstavě prezentována? Jaké vidíš hlavní společné rysy a vzájemné odlišnosti ve vašich dílech?

O společné výstavě jsme se již bavili v minulosti a jsem rád, že to funguje. Myslím, že pro oba z nás je barva hlavní vyjadřovací prostředek. Na Vaškových věcech se mi líbí, že mu nestačí jen realita (stejně jako mě)a příběh v obraze posouvá dál. Obrazy, které má Vašek na výstavě bych přirovnal k literárním metaforám. Upřímně se mi líbí vystavené věci víc než jeho novější krajiny, skoro abstrakce.

The Chemistry Gallery se snaží díla začínajících umělců prezentovat tak, aby je zájemci o současné umění brali i jako potenciální zajímavou investici. Co by jsi potenciálnímu zájemci uvedl jako hlavní důvody proč kupovat současné umění?

Jaký důvod bych jim uvedl? Například abychom se měli všichni dobře. Čím víc se budou zajímat o současné umění a investovat do něj, tím větší a lepší budou mít výběr. Sběratelé jsou často podnikatelé, ti by měli svým klientům ukazovat, že mají moderní názory a ne říkat, že nejlepší malíř je ten s tím uřezaným uchem.

Čeho by jsi chtěl v umění dosáhnout?

Teď mně spíše zajímá cesta, než hledání určitého cíle.